DENÍK
Trip po Španělsku a Portugalsku

Máme tu první deník! Letošní Vánoce a Nový rok jsme se rozhodli strávit ve Španělsku, konkrétně v Andalsuii, kde navštívíme postupně několik měst a protáhneme to do Portugalska. Takové jsou aspoň plány.

Jsme doma

11. 1. 2018 – Letadlem z Alicante na Stansted a po pár hodinách ze Stanstedu do Prahy. A jsme doma. Vrátili jsme se, abychom mohli jít k volbám. Nevěřili byste, jaká je sranda snažit se zařídit volby ze zahraničí (volební lístek vám vydají nejdřív dva týdny před volbami, můžete si ho nechat doručit do volební místnosti, která je pro celé Španělsko v Madridu). Nenechte nás v tom a pojďte volit taky.


Poslední trip na road tripu

10. 1. 2018 – ráno jsme sbalili svých pár švestek, nastartovali našeho půjčeného citroena a vyrazili na poslední trip v rámci našeho španělského road tripu. Večer se máme ubytovat u letiště v Alicante. Do té doby ale chceme vidět městečka ve Valencijském regionu. Na seznamu je Déna, Xábia a Alicante. Jak na nás působily?

Dénia – městečko hodinu od Valencie. Hrad uprostřed města, který shlíží na město je vidět už od pláže, na které jsme zaparkovali. Všude kolem nás obytňáky, velké i malé a v nich relaxují kempaři, co tu nebudou, až dorazí sezóna. Po krátké procházce na pláži jsme vyrazili do města. Kolem přístavu jsme dorazili do centra, procházeli jsme se uličkami, které víc než typickou Španělskou architekturu nám připomínaly horské oblasti v Německu nebo Švýcarsku. Všude jsou tu ještě vánoční dekorace a osvětlení. Procházíme tunelem, který vede pod hradem a vyrážíme do další zastávky.

Xábia – najednou jsme se ocitli jakoby na italské riviéře. Jinak se to městečko popsat nedá. Pláže tu skoro nejsou (jedna vysypaná kamínky, kde se Max může zbláznit, protože jeho oblíbený sport je házení kamínků do vody), jinak všude jen výhledy na moře a na lodě zaparkované v dáli. Podél břehů jsou rozeseté kavárničky, ve kterých posedávají britští důchodci a ucucávají vínko. Celá Xábia je nádherná hlavně díky svému okolí. Obklopují ji hory a kamenité kopce, po kterých jsou rozeseté hotely a vily. Moře je tu bez vln a je tu klid a středomořská pohoda. Pokud hledáte v destinaci absolutní klid a pohodu, tohle je místo pro vás.

Alicante – zaparkovali jsme u pláže blízko centra města a za tři a půl hodiny parkování jsme zaplatily 1 euro. Na pláži je hromada prolejzaček a klouzaček a Max je v sedmým nebi, nemůžeme ho z nich dostat ani na krátkou procházku. Po chvíli přesvědčování se procházíme kousek do vánočně ozdobeného města a zpátky po promenádě. Na první pohled od pláže to nevypadalo, že bude město tak hezké, jak je. Stačí trošku zabloudit dál od paneláků a vysokých domů, které lemují pláž. Právě Alicante si zvolil Ryanair jako svoji druhou destinaci letů z Pardubic a my tak nějak cítíme proč. V sezóně to tu bude nacpané turisty a voda je na koupání až do konce listopadu.


Poslední den ve Valencii

9. 1. 2018 – Dnes je náš poslední den ve Valencii, do dvou hodin jsme měli půjčené kolo a ještě jsme toho využili posledním výletem po městě a do parku na Gullivera. Pro ty, kdo uvažují o půjčení si kola, rozhodně doporučujeme Bike & Roll. Za půjčení kola na 24 hodin dáte 10 eur, 2 eura nás stála dětská sedačka, helmu jsme dostali zadarmo. Když jsme vrátili kola, všimli jsme si, že půjčují i dvoukola. To si musíme půjčit příště.

Poslední procházky, poslední nasátí atmosféry města a zrovna poslední den tu na zastávce autobusu potkáváme španělku, která na nás na zastávce začala mluvit plynulou češtinou. Potom, co se nás zeptala “Kam jedete?” a my na ní koukali jako blázni a říkali si, jakou divnou španělštinou to mluví a že to valenciano je fakt divný, otevírali jsme pusu na naši obvyklou frázi “no entiendo”, se nás zeptala, jestli mluvíme česky 😀 a ano, mluvíme, jen jsme to nečekali. Paní studovala v Praze před dvaceti lety a pořád mluví naprosto krásně a plynule česky. Já se učila na střední německy a jsem ráda, že složím větu.

Odpoledne jsme sbalili a ráno vyrážíme na poslední celodenní výlet, který skončí přespáním u letiště v Alicante. Už jsme to tu psali, ale napíšeme to znova, protože je to čím dál větší pravda. Valencie je jedno z nejlepších měst na světě. V hodně věcech nám připomíná New York – má obrovský park přímo v centru města, nádherná a obrovská muzea, město vibruje možnostmi, které nabízí a může vám splnit sny. Pro ty, kdo chtějí vyrazit do Valencie (jako my), od března bude lítat Ryanair z Pardubic přímo do Alicante, to je sice cca 100 km daleko, ale dojet není problém.


Po Valencii na kole

8. 1. 2018 – Valencie je velká a tak občas na přesuny volíme autobusy. To je docela běžný. Ale dneska jsme se rozhodli, že si půjčíme kola a tím se podíváme na město pěkně za jízdy a dojedeme ke všem klouzačkám, jak jinak. A ukázalo se to jako super nápad 🙂 Všichni se vezeme, po městě se jezdí krásně, jelikož jsou na kolaře připravený (ne, jako u nás) a je to nejlepší způsob dopravy po městě. Zítra v tom budeme pokračovat, jen se více oblékneme. Je tu sice teplo, ale na kole už to přece jen fouká. Díky tomu, že s sebou taháme go pro si pro vás připravujeme i video z jednoho dne na kole po Valencii. Rozhodně se máte na co těšit!

 


Všude samá klouzačka a králové

5. 1. 2018– Dneska jsme zašli na Gullivera do parku. To je v podstatě dětský ráj uprostřed jednoho z nejlepších parků, co známe. Více si o parku můžere přečíst ve starším článku o Valencii. Jen ve stručnosti, jedná o obří sochu Gullivera, když dorazil do země trpaslíků. A my jsme si na trpaslíky mohli zahrát tím, že jsme po něm s dalšími desítkami španělských dětí a dospěláků lezli nahoru a dolů a klouzali se mu po vlasech, botách, nohách.. desítky různě prudkých a zatočených klouzaček jsou pro děti naprostý ráj. Náš Max se odsud nechtěl hnout a je jasné, že se sem budeme muset ještě několikrát vrátit.

Dnešek je pro Španěly ale také velmi významný den. Slaví se tu Tři králové. Ti nosí dětem dárky (protože španělské děti dostanou na vánoce jen pár dárků a zbytek donesou právě tři králové). Celá sláva tu vypadá tak, že ve městě je hromada průvodů kapel, které následují tři králové. Kolem průvodu jsou tisíce lidí a hned u kraje stojí děti s pytlíčky a čekají na sladkosti, které tři králové rozhazují do davů.  Po sladkostech od tří králů je tu sháňka, několik teenagerů kolem nás přišlo s baťůžkama a odcházeli s kily bonbonů. My jsme si ulovili bonbonů šest (a to jsme se o ně nemuseli nijak prát). Po průvodech jdou děti domů a tam najdou nadělené dárečky.


Jen tak se jít podívat na rybičky

04. 01. 2018 – Jsme ve Valencii a jako úplatek jsme Maxovi slíbili, že hned první den půjdeme na rybičky. Nejsme troškaři a ve Valencii je shodou okolností největší akvárium v Evropě – Oceánografic. Je to naprosto neuvěřitelné místo. Vstup je za dospělého 29 eur, děti do tří let jsou zdarma. Zaplatili jsme si kombinový vstup i s muzeem za zvýhodněnou cenu a vyrazili koukat “na rybičky”. A že jich tam bylo! Naše první cesta vedla do delfinária na delfínní show – ty jsou tu třikrát denně v různé časy (ty jsou vyhlašované v daný den a nejdou zjistit předem na internetu). Potom, co jsme viděli delfíny běhat po vodě, dělat salta a házet balonem, vyrazili jsme omrknout želvy, žraloky, krokodýli, … další žraloky, tučňáky, mrože, plameňáky a spoustu dalších a dalších vodních zvířátek. Naprosto zhypnotizovaní jsme sledovali medúzy a do tunelu ke žralokům jsme se vrátili asi čtyřikrát.

Po Oceánografiku nás čekalo muzeum. Max byl nadšen ze všech dinosaurů, které tam měli vystavené. Michal zase obcházel všechny modely raket. Na interaktivních výstavách jsme si vyzkoušeli, jak daleko skáčeme a kolik máme vody v těle, prohlídli jsme si všechny vrstvy srdce a sledovali obrovské kyvadlo jako důkaz, že se země opravdu otáčí. Nejvíc nás ale zaujaly fotografie z výstavby místa, kterým jsme procházeli. Celý komplex budov nám naprosto bere dech. Futuristické obrovské bílé budovy, které obklopuje voda. Každá z nich má jiný význam a jinou inspiraci, dohromady tvoří harmonický celek. Po projížďce na dinosaurech jsme si šli odpočinout domů a nabrat síly.

Večer nás čekala procházka klidným přístavem a poutí, kterou máme hned u bytu. Pouť je větší, než jsme si na první pohled mysleli, celá její jedna část je věnovaná dětem a jen v této části je víc než třicet atrakcí. Pro dospěláky je toho ale ještě mnohem víc a některé atrakce jsou naprosto šílené. Kdo dorazí nám pohlídat dítě, abychom je mohli jít vyzkoušet?


Opět ve Valencii

3. 1. 2018 – Po ujetí cca 800 km jsme kolem 17h dojeli do Valencie, kterou máme rádi. Je to podle nás nejlepší město ve Španělsku. Při půjčování dalšího auta jsme opět zůstali dost překvapení, co vše si půjčovny aut ještě dokážou vymyslet. Ale o tom někdy v samostatném fuck upu. Dneska už jsme se jen ubytovali přímo u přístavu. Jelikož Valencii známe, tak jsem si místo vybrali cíleně s tím, že to bude všude kousek a bude to klidné místo. Vedle nás je závodní okruh, kde se jezdí Moto GP a jinak nic. Bohužel tam ale mají i 2x do roka pouť. No, a ta je tady zrovna nyní. Tolik ke klidnému místu 🙂


Zítra přesun do Valencie

2. 1. 2018 – Dnes jsme poslední den v Andalusii a zítra nás čeká cesta do Valencie. Původně jsme jí v plánu neměli, ale Valencii máme rádi a škoda se do ní nepodívat znovu 🙂


Poslední den roku 2017

31. 12. 2017 – Jak jsme psali posledně, tak poslední dny nikam nejezdíme a jen si hrajeme a odpočíváme. Nejvíce času trávíme hraním, pohybem a na pláži, kde jsou super hřiště. Dneska je poslední den roku 2017, tak si ho užijte 🙂


Posledních pár dnů v Chiclana

29. 12. 2017 – Čeká nás posledních pár dnů v Chiclana de la Frontera a my pomalu vymýšlíme, jak je strávíme. Už jsme byli v Cádizu a projeli okolní městečka, která jsou podél pláže. Zatím to vypadá, že poslední dny tu budeme relaxovat u hraní si s autíčkama. Hra s autíčkama znamená, že si je vyrovnáme do řady a Šmoulinka si jedno vybere a jezdí s na pláž jezdit klouzačky.. Když ho to přestane bavit, jdeme na pláž sjíždět klouzačky, kterých máme kolem baráku požehnaně. Tak nějak si zábavu představuje náš nejmladší a teď, když jsme pravděpodobně viděli to nejzajímavější, co místní okolí nabízí, mu to můžeme v klidu dopřát. Na sobotu nám španělské počasí plánuje 20° a jasno, takže je jasné, kam vyrazíme.


NAČÍST DALŠÍ

Děkujeme za přečtení

Ahoj, jsme Bízovi a cestování s dítětem je sport, který provozujeme už Maxových šesti týdnů. Na cestování máme nejradši nové zážitky, které nám přinese a fakt, že nám rozšiřuje obzory. To samé chceme pro Maxe. Na cestách rádi fotíme a natáčíme. Inspirujte se našimi příběhy a tipy pro cestování s dětmi.

Přihlaste se k odběru newsletteru

7 důvodů proč odebírat Newsletter