Tento článek je součásti seriálu: Nicaragua 2017

Sedíme v restauraci a nikam nespěcháme. Výhled na oceán na jedné z nejkrásnějších pláží v zemi. Kolem pláže útesy. Šumění vln přehlušuje rádio s energetickou latino-americkou hudbou. V hamaku, který je v restauraci pověšený uspává spolumajitelka restaurace svoje čerstvě narozené miminko. Mobily jsme s sebou už přestali nosit. Je tu neskutečný klid a pohoda čiší ze všech kolem nás. Nikdo se nestresuje, protože nestíhá, nebo protože má hodně práce. Číšník se na nás směje, už nás zná. Jsme tu tento týden po čtvrté. Ale začněme od začátku.. Jak jsme se sem vlastně dostali?

Začalo to levnými letenkami 12.června 2017. Den mých narozenin a objeví se levné letenky do Střední Ameriky. Přetížené servery a další stovky tisíc hledačů letenek nakupují. My mezi nimi. Nevyšlo naklikání Kuby, Guatemaly, Costa Ricy.. To už je všechno vyprodané? Managua prošla! Kde to je? Aha.. Nikaragua.. Takže se ptáme Googlu, co ví o Nikarague.. Druhá nejchudší země Střední Ameriky.. Super podmínky pro surfování 300 dní v roce..

Balíme baťůžky a vyrážíme prozkoumat pro nás naprosto neznámou půdu. S minimální znalostí Španělštiny, dítětem na krku a malým batohem na zádech. Nikaragua nás vítá dávkou teplého počasí a šokem hned ze začátku. Jdeme si vyzvednout naše zarezervované auto ke stánku na letišti a zjišťujeme, že pro nás žádné nemají. Obcházíme další a rozhodujeme se, co dál. Po přistání v hlavním městě Managua máme v plánu přesunout se na sever do města León, kde máme rezervovaný hostel. Bavíme se s taxikáři na letišti a potkáváme Henriho. Do Leónu nás sveze za 70 dolarů.

Základní fakta:

  • Kdy jsme tam byli: září 2017
  • Jak jsme se tam dostali: Letěli jsme v Prahy přes Amsterdam a Mexiko do Managua
  • Jaké bylo počasí: v Nicaragua je stále stejné počasí. Minimálně 30 stupňů (i v noci), ale většinou výrazně víc.
  • Zajímavosti: místní měna je Cordoba, všude zaplatíte ale v amerických dolarech. Drobné zpět dostanete v cordobách.
  • Dobré vědět: z kohoutku neteče pitná voda a když spláchnete papír do záchoda, ucpete ho
  • Před cestou jsme se nechali oočkovat proti břišňímu tyfu a žloutence. Včetně Maxe.
  • Jaké bylo počasí: Období dešťů, což znamená, že pršelo 3x týdně cca hodinu. V noci bylo 30 stupňů, ve dne i víc.

Přijíždíme do Leónu. Hektické město plné lidí, aut a povozů s koňmi. Koně tu potkáte kolem silnice poměrně často. Pořád ještě tu slouží jako tažná zvířata. León je plný jednosměrných ulic,  pouličních trhů a na první pohled se zdá, že se doprava neřídí žádnými pravidly. V Nikarague neexistují názvy ulic. Náš hostel je třetí blok od katedrály vpravo, naproti UCANu. Jsme rádi, že máme Henriho a nemusíme se stresovat hledáním hostelu sami. Nenašli bysme ho.

V Leónu

León je naše první zastávka v Nikarague. Máme tu v plánu strávit týden. Během týdne procházíme město křížem krážem. Objedváme v malých jídelnách a restauracích za směšné peníze (40kč za jednu porci oběda včetně pití) a pijeme limonádu z igelitového pytlíku. León je živé a aktivní město. A hlučné (na poměry jinak tiché a vyklidněné Nikaragui). Ve středu města León se rozpíná největší a nejstarší katedrála Střední Ameriky. Před ní se slétají stovky holubů doufajíc, že je nějaký turista nakrmí. Před katedrálou je “central park” se spoustou stánků od občerstvení po suvernýry. Pojízdné vozíky s ledovou kávou s nápisy “Jesus amo” hned vedle fontány se sochami lvů.

León má svoje vlastní charisma. To vytváří barevné ulice, kterými čas od času projede spřežení s koňmi, nebo náklaďák s dělníky na korbě. V poledne a v sedm ráno tu zní sirény, aby místním připomněly, že je čas oběda a čas vstávat (a jít do školy). Sirény ale nejsou často po ránu potřeba. Nás budí kolem čtvrté ráno ohňostroje a petardy. León byl hlavní centrum revoluce. Je to univerzitní město a všude po ulicích je spousta pomníků revoluce v podobě kreseb na zdi.

V tomhle městě se musíte snažit. León vám nedá nic zadarmo. Najít autobusové nádraží je téměř nemožný úkol. Supermarket jsme objevili až druhý den (potom, co jsme důkladně prochodili trhy, které jsou několik bloků velké). Některá muzea tu vypadají strašidelně – například jsou udělané v bývalých politických věznicích.. Nebo třeba můžete zkusit najít cestu na střechu katedrály.. Na největší katedrálu ve Střední Americe můžete vylézt a projít se na její střeše. Najít vstup je ale oříšek, který rozlouskne jen ten, komu se trochu poštěstí. V katedrále tedy každý den najdete několik turistů bloudit a hledat vstup na střechu. Ten je na boku katedrály, má stanovené otevírací hodiny a když tam chcete jít, musíte mít už lístek. Ten koupíte když obejdete katedrálu ze zadu, vlezete do nízkého vchodu připomínajícím vstup do podzemí, upoutáte pozornost paní za mřížemi a poprosíte ji o dostatek lístků.

León Cathedral

Na střeše katedrály nás přivítal nový svět. Průvodce na střeše nás upozornil na základní pravidla (sundat si boty a nechodit po kupolích) a my se začali procházet po bíle vymalované střeše, která působí jak vystřižená ze středního východu. Výhled na ulice Leónu, sopky, které ho obklopují a další kostely, kterých je v Leónu požehnaně, soutěží s krásou bílých kupolí na střeše katedrály. Když budete mít štěstí jako my, bude čas rozeznít zvony na v kostelní věži zrovna, když půjdete kolem. Po první vteřině jsme se rozhodli utéct od toho hluku co nejdál, aby nám to trvale nepoškodilo sluch.

Playa Roca

V Leónu je hromada aktivit, které může turista vyzkoušet. Každý den se tu pořádají workshopy nikaragujské kuchyně, můžete si zacvičit jógu s místnimi guru, nebo se domluvit s cestovkou a vyzkoušet volcano boarding – tedy sjet si na prkně sopku. My jsme se León rozhodli prochodit, vyzkoušet místní jídelny, ochutnat domácí limonády, nakupovat na trzích (a v supermarketu) a prožít. K prožití Leónu rozhodně patří i prozkoumání okolí. Jeden den jsme vyrazili na pláž – playa Rocca, proslulá surfařská pláž. Není přeplněná turisty, ale je tu o každého dobře postaráno. Na pláži je několik půjčoven surfů a dobrá řada restaurací, kde se dá celý den relaxovat s drinkem na pláži..

Říká se, že ráj není místo, ale moment. Tady, v křesle na pláži s nohama od písku a pohledem na oceán, když z reproduktorů hraje dokola latinsko americká hudba, si jako v ráji připadáte. Rozhlížíme se okolo, lidi se tu spolu baví, znají se, usmívají se na sebe a vítají k sobě další. Pospolitost, pohoda, sluníčko, voda, pláž. Ráj.

León viejo

Cestování s dítětem po Nikarague je hračka. Když jedete autem, nemusíte vymýšlet speciální cestovní aktivity pro děti. Zkuste třeba počítat koně, kteří se pasou kolem silnic. Naše další cesta z Leónu vedla do León viejo – tedy starého Leónu. To bylo jedno z prvních měst, které byly ve Střední Americe založeny. Místo bylo obydlené už v prehispanické době, ale teprve španělští kolonizátoři z něj budovali město, jaké je typické pro koloniální dobu (trhy, kostel, náměstí..). Trosky starého Leónu jsou památkou Unesco a doporučujeme je navštívit. V rámci vstupného dostanete vlastního průvodce, který mluví anglicky a kompletně vás místem provede, vysvětlí a ukáže vše od muzea po trosky.

Starý León není ale to, co nám vzalo dech. Nejvíc jsme ocenili výhled, který se nám naskytl, když jsme vylezli na kopec nad troskami města. Před námi se rozprostřelo údolí s obrovským jezerem, kterého obklopuje několik sopek. Několik z nich sahajících až do výšky nad mraky. Některé z těchto sopek jsou stále aktivní, jiné už dávno vyhasly.

Po týdnu v Leónu jsme vyrazili do nejstaršího města v Nikarague – Granady. Co nás tam čekalo si můžete přečíst v dalším díle našeho cestování po Nikarague s dítětem 🙂 Nezapomeňte nás sledovat na facebooku, ať vám neutečou novinky ze světa cestování s dětmi!

Děkujeme za přečtení

Ahoj, jsme Bízovi a cestování s dítětem je sport, který provozujeme už Maxových šesti týdnů. Na cestování máme nejradši nové zážitky, které nám přinese a fakt, že nám rozšiřuje obzory. To samé chceme pro Maxe. Na cestách rádi fotíme a natáčíme. Inspirujte se našimi příběhy a tipy pro cestování s dětmi.

Přihlaste se k odběru newsletteru

7 důvodů proč odebírat Newsletter