S miminem v letadle

O tom, jak jsme poprvé s Maxem letěli letadlem. Svou první cestu letadlem absolvoval v necelých šesti měsících. Co jsme dělali, aby cestu neprobrečel a jak jsme se na ni připravili?

Je to tu. Maxova první cesta a cílem je Barcelóna. Cesta bude trvat 2,5 hodiny. Letíme s Ryan Air z Bratislavy. I na takhle krátkou cestu se důkladně připravíme. Nechci, aby kluk cestu v letadle probrečel. Studuju návody, pročítám tipy ale kromě toho, že se má při vzletu kojit se nic moc nedozvídám. Je na čase zapojit vlastní kreativitu.

Maxovi je půl roku, ještě nesedí, neleze, pořád ho kojím a jeho oblíbená hračka je barevná šustící vážka. Nakonec jsme se rozhodli netahat hromadu krámů a bereme jen Vážku Bágu (tak jí sám pojmenoval). V případě krize budeme zpívat a hrát divadýlka.

Na letišti

Na letišti vše probíhá klasicky – check-in byl online, jdeme rovnou na bezpečnostní kontrolu. Max je v šátku a bohužel usnul. Před rámem musíme sundat šátek a tím ho budíme. Procházíme rámem a hned uvazujeme zpátky. Už ale neusíná.  Snad nebude v letadle brečet únavou. Do letadla už neusnul. V letadle rozvazujeme šátek a usazujeme se na místa. V letadle nemůže být přivázaný v šátku. Musí sedět na mě, dostane vlastní pás od letušky. Ten se připne k mému pásu a Max poprvé poletí. Záchranou vestu taky dostane vlastní. Tu dáváme pod sedačku před námi. Blíží se start a Vážka Bága je zatím bezpečně schovaná v příručním zavazadle.

V letadle

Letadlo se rozjíždí a Max paradoxně prso nechce. Při vzletu se směje. Vypadá to dobře, létání ho baví. První půl hodinu se rozkoukává a zkoume novou situaci. Pak ale začínáme pozorovat první signály nudy. Vytahujeme vážku. Ukazujeme kde má křidýlka, kde je jaká barvička a kde jsou očička a tykadla. Cesta utíká pomalu ale jistě. Maxovi jsme přečetli časopis, bezpečnostní pokyny a pak usnul. Letadlo přistává a já si kluka znovu přivazuju do šátku. Naštěstí ho to nevzbudilo. Spokojeně vycházíme vstříc Barceloně. Tohle jsme zvládli na jedničku.

Co můžeme doporučit před cestou letadlem s miminem?

Nestresujte se

Pokud jste ve stresu vy, bude ve stresu i dítě. Ucítí nervozitu a bude ukňouranější než obvykle. Sebevědomý rodič = spokojené dítko i na cestě.

Věřte v nejlepší a připravujte se na nejhorší

Cesta s dítětem bude velmi pravděpodobně úplně v pohodě. Letušky budou milé, všichni nápomocní. Dítě se v letadle nepokadí až za krk a když jo, tak ho budete moct převléci a umýt i v letadle na záchodě. Přemýšlejte ale i nad tím, jak odvrátit nejhorší. Co uděláte proto, aby se vaše dítě v letadle nenudilo? Jak ho zabavíte, aby se nevztekalo? Chcete aby spalo, nebo aby bylo vzhůru? Jste připraveni mu věnovat svou stoprocentní pozornost? Tohle jsou všechno otázky, ve kterých byste měli mít před cestou jasno. U nás je to asi takhle. Chceme aby v letadle pokud možno spal. Takže vím, v jaký poloze se mu nejlíp usíná a tu se mu snažím i v letadle dopřát. Už doma máme zajeté usínací rituály – vyprávím pohádku, máme dokonce i usínací ukolébavku a ta většinou zabere. Pokud neusíná, nedovolím mu, aby se nudíl. Beru s sebou hračky, které má oblíbené. Vyprávím pohádky, říkáme si říkanky. Často si myslím, že je to pro mě vyčerpávající víc než pro něj.

Mějte všechno po ruce

I když cestujete jen s příručním zavazadlem vyplatí se si vzít jednu malou taštičku navíc, kterou hodíte pod sedadlo před sebe a budete v ní mít všechno potřebné. Co by v ní mělo při cestě letadlem být? Hračky, jídlo, pití, něco, čím dítě utřete a taky něco, do čeho ho přebalíte. My si rádi věci složitější, takže používáme moderní látkové pleny. Tím pádem si s sebou vozíme i pytlík na mokré plínky, svrchní kalhotky atd.. Pro jistotu máme v příruční taštičce zbalené i extra oblečení, kdyby si to původní zašpinil (od jídla, slintání, nebo prostě pročůral). Víc to nemá cenu hrotit. Nemá smysl s sebou tahat miliony věcí, protože ve finále potřebujete fungovat rychle a efektivně a ne se hrabat v taškách a hledat.

Obrňte se

Buďte připraveni se dítěti přizpůsobit a věnovat mu svoji energii. Ano, bude chtít mlátit se stolečkem. Ano, nebude se chtít připoutat. Ale to všechno se dá v klidu zvládnout. Jen to chce obrnit se obrovskou dávkou trpělivosti. Když to zvládnete a dítěti se přizpůsobíte, budete ho usměrňovat v klidu a bez stresu, bohatě se vám odmění. Čím? Tím že bude pro ostatní cestující téměř neviditelné a nikdo jiný v letadle o něm nebude vědět, protože to byl úplný andílek. Takhle totiž cestuje náš Max. Občas nás to stojí ale dost sil a nepřečteme si ani palubní časopis.

A jaké jsou vaše zkušenosti při cestování s dětmi? Máte vlastní zaručené tipy, co funguje? Podělte se o ně s námi!