Fuck upy v Nikarague

Cestování s dětmi má své plusy a mínusy. My o cestování píšeme bez růžových brýlí a nebojíme se podělit se otevřeně i o to, co se nám nepovedlo. Přece jen, člověk se chybami učí, ale jen blbec vlastními 🙂 takže pěkně od začátku- pojďte se pobavit nad našimi cestovatelskými fuck-upy z Nikaragui.

Fuck up č. 1 – pronajmout si auto

Do Nikaragui jsme vyrazili na tři týdny a na celé tři týdny jsme si plánovali půjčit auto. Přitom jsme celkově zůstali na třech místech a auto by pravděpodobně často stálo. Naše zapůjčení nám “naštěstí” nevyšlo už na letišti u přepážky, když jsme si přišli auto vyzvednout. Žádné auto pro nás neměli. Obešli jsme další půjčovny (kterých je na letištích hromada) a zjistili jsme, že nás půjčení auta bude stát minimálně 580 dolarů + 500 dolarů zálohu. Navíc původní půjčovna si peníze z účtu už strhla, takže nebylo moc kde brát a fuck up byl na světě. Po pár rozohněných konverzacích, chvilkách depresí a beznaděje jsme se rozhodli vzít si taxík. Fuck up vyřešen. Po Nikarague se totiž cestuje taxíkem levně – do 90 kilometrů vzdáleného města nás dovezl taxík za 70 dolarů. Nakonec jsme si spočítali, že si půjčíme auto jen maximálně na pár dní, když se budeme potřebovat někam přepravit.

Náš tip – nepůjčujte si auto na celou dobu, může se vám vyplatit pronajmout si ho jen na přejezdy a vrátit ho v jiném městě.

Fuck up č. 2 – vyměnit si peníze na místní měnu

V Nikarague se platí cordobami. Všude na letišti procházíte kolem velkých cedulí s nápisem “potřebujete místní měnu”. Šli jsme a vyměnili část dolarů na cordoby. Kurz byl 21 cordob za dolar. Další fuck up na světě. Proč? Všude v Nikarague se dá platit v dolarech. Navíc vám v cordobách na dolary vrátí. V poměru 30 cordob za dolar. Aha! Ještě, že jsme vyměnili jen 100 dolarů a tuhle chybu už jsme neopakovali.

Náš tip: Do Nikaragui zásadně jen s dolary.

Fuck up č. 3 – nedostatek hotovosti

Jsme rozmazlení evropani a jsme zvyklí všude platit kartou.. kolik peněz si tak vybereme v hotovosti na tři týdny ve Střední americe..hmmm.. třeba 10 000 korun? Takže tu máme další fuck up. V Nikarague se nedá platit kartou skoro nikde (často ne ani v supermarketech), rozhodně kartou nezaplatíte ani taxík a dokonce i za ubytování nebo pronájem auta budou radši přijímat hotovost. Takže je fajn si jí vzít dost. Naštěstí v Nikarague jsou všude bankomaty, ve kterých můžete načerpat nové dolary. Konec světa ani hladovění se tedy nekoná.

Náš tip: Dostatek hotovosti je základ, svět se ale nezboří, když hotovost dojde. Nikaragua je země plná bankomatů, takže si připravte své debetky a vybírejte v dolarech.

Fuck up č. 4 – nemluvíme španělsky

Ano ano, základy umíme. Dokážeme si říct, že potřebujeme taxík, kam chceme jet a dokonce si umíme objednat i jídlo. Nicméně když si objednáváte jídlo, často je potřeba něco dopřesnit. Jedna z častých otázek v Nikarague je, jestli chcete vajíčka na tvrdo nebo míchaná. Chce to naučit se alespoň základy, aby člověk mohl fungovat. Naštěstí v Nikarague umí poměrně dost lidí anglicky a i ti, co nemluví, se snaží pomoct.

Fuck up č. 5 – chodíme pěšky

Jsme chodiči. Všude chodíme pěšky. I když je víc než 30 stupňů vedra. I do obchodu, který je kilometr daleko. Nepřipadá nám to divný. Že na tom je něco nenormálního jsme si všimli až ve chvíli, kdy nám chlapík od pokladny v obchoďáku naložil nákup v taškách do košíku a pomáhal nám ho odvézt na parkoviště, kde se zeptal, do jakého auta nám to může naložit. Poděkovali jsme a nákup jsme si v taškách vzali do rukou a odkráčeli. Pravděpodobně jsme byli ten měsíc jediní. Po rozhovoru s majitelem guest housu, ve kterém jsme byli ubytovaní jsme zjistili, že po městě je tu zvykem jezdit taxíkem. Taxi po městě stojí cca 10-15 cordob (asi tak pět až deset korun). No nic, příště si na nákup zajedeme taxíkem.

Rubriku cestovatelských fuck upů budeme pravidelně doplňovat a rozšiřovat o naše zážitky z první ruky. Sledujte nás na facebooku, ať vám nic neuteče a pokud chcete tipy na cestování, o kterých jsme ještě nenapsali, ozvěte se nám přímo! Rádi pomůžeme 🙂